Příchod věrozvěstů na Velkou Moravu
863, Velká Morava
V roce 863 se na území Velké Moravy objevili dva významní muži, kteří měli na dějiny regionu a v důsledku toho na dějiny celé Evropy značný vliv. Tito muži, známí jako Cyril a Metoděj, byli pravoslavní misionáři, kteří přišli z Byzantské říše s úkolem šířit křesťanství mezi Slovany.
Bratři z Thessaloniky
Cyril a Metoděj byli bratři a původem z Thessaloniky, města v dnešní Řecké republice, které bylo v té době součástí Byzantské říše. Oba byli vzděláni a velmi inteligentní. Cyril, původně pojmenovaný Konstantin, byl dokonce učitelem filozofie v Byzanci předtím, než se rozhodl pro duchovní život. Metoděj byl správcem provincie v Byzantské říši, než se rozhodl následovat svého bratra.
Výzva z Velké Moravy
Roku 862 moravský kníže Rostislav požádal byzantského císaře Michala III. o vyslání misionářů, kteří by učili v jazyce, kterému lidé na Moravě rozuměli. Císař Michal III. vybral Cyrila a Metoděje, aby tuto misi splnili. Cyril byl výjimečně nadaný jazykovědec a vytvořil pro tento účel novou písmovou soustavu, kterou nazval hlaholice.
Příchod na Velkou Moravu
V roce 863 Cyril a Metoděj dorazili na Velkou Moravu, kde byli přijati s nadšením. Začali s překládáním biblických textů a liturgie do staroslověnštiny a učili lidé číst a psát v nově vytvořené hlaholici. Toto byl revoluční krok, neboť tímto se začaly zakládat základy písemné slovanské kultury.
Následky jejich příchodu a práce byly dalekosáhlé. Cyril a Metoděj jsou považováni za zakladatele slovanské písemné kultury a jejich práce vedla k šíření křesťanství v celé střední a východní Evropě. Jejich význam byl oceněn také tím, že papež Jan Pavel II. je v roce 1980 prohlásil za spolupatrony Evropy.
